Zákon o znalcích – nemožné nezavazuje

S novým rokem vstoupil v účinnost zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Zákon klíčový pro znalce, ale i pro orgány veřejné moci. Ne však pro Ministerstvo spravedlnosti, které je příslušným orgánem a v jeho gesci jsou i prováděcí vyhlášky. Podporu znalců neposkytuje ministerstvo téměř žádnou. Teprve 5. 1. 2021 poskytlo svůj názor a strohý výklad na nejednoznačná, zejména přechodná, ustanovení zákona.

S novým rokem vstoupil v účinnost nový zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále též „zákon o znalcích“), a změnový zákon č. 255/2019 Sb., který novelizuje trestní řád, živnostenský zákon, zákon o soudních poplatcích, zákon o pobytu cizinců na území České republiky, zákon o správních poplatcích, zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a zákon o zdravotních službách. Zákon o znalcích byl publikován dne 9. října 2019 ve Sbírce zákonů.
Pro nás znalce je to zákon klíčový. A znalci jsou do určité míry klíčovým partnerem orgánů veřejné moci. Dalo by se tak očekávat, že nejenom přípravě zákona, ale i jeho uvádění v reálné působení bude věnována všemi zúčastněnými horečná aktivita. Znalci byli aktivní v průběhu přípravy zákona. Jejich připomínky však vyslyšeny nebyly. Můžete namítat, že minulý stav jim vyhovoval, a tak proč podporovat změnu. Nevyhovoval. Pokud jste profesionál, nemůže vás těšit řízení, ve kterém je za důkaz znaleckým posudkem ve spise založeno několik posudků, s různými názory a různých kvalit. Spravedlnost se tak zadrhává na znaleckých posudcích. Potud by se snaha parlamentu o nový zákon dala pochopit. Jenže nový zákon úplně zapomněl na to, že by znalci měli být partnery orgánů veřejné moci. Zákonodárce to za důležité nejspíš nepovažoval. O to více odborná veřejnost očekávala prováděcí vyhlášky. Vyšly měsíc před účinností zákona o znalcích. Bez jediného komentáře a doporučení. Ministerstvo spravedlnosti, příslušné ve věcech výkonu znalecké činnosti, alespoň zřídilo specializovaný portál. Přislíbilo dát podporu znalcům a odpovědět na jejich dotazy. Kde nic tu nic. Až dne 5. 1. 2021 odpovídá ředitel odporu JUDr. Martin Richter, Ph.D. na dotazy znalců. Děkujeme. I když odpovědi na zásadní problémy spojené s přechodnými ustanoveními nenajdeme. Nástroje, které by mohly pomoci znalcům od jejich přetížení v práci pro orgány veřejné moci, jako je např. dálkový přístup do evidence posudků, nejsou připraveny vůbec. Znalci tak evidují posudky původním způsobem. Nemožné nezavazuje. Ministerstvo s odvoláním na pandemickou situaci zrušilo zamýšlenou konferenci a veřejným příslibem se rozhodlo pro vytvoření 5 vzdělávacích videí. K dispozici dalo jen jediné: „Vstupní zkouška znalce“. Stávajícím znalcům tak neposkytuje podporu žádnou.
Počínaje 1. 1. 2021, je výlučně a jen Ministerstvo spravedlnosti orgánem dohledu. Došlo tak k úplné centralizaci. Výkon státní správy ve stávajících sídlech krajských soudů byl zrušen i když agenda zatím předána nebyla. Zákonodárce centralizaci odůvodňuje výhodou ve sjednocení metod a úředních postupů při výkonu dohledu a ve sjednocení právních výkladů. I když jde o právní, nikoli odborné otázky, je nejisté, zda v tak širokém spektru znaleckých oborů sjednotit dohled lze. Očekávání lze vkládat do aktivního zapojení poradních sborů, které též jsou nově centralizovány. Nepochybně bude omezena možnost neformálního preventivního působení na znalce, tak jak to bylo doposavad možné, a asi se i tak dělo, v působnosti krajských soudů. Z popisu situace lze očekávat zvýšení korupčního rizika, ale největší obavu lze mít z fluktuace odborného aparátu na ministerstvu, kdy orgán dohledu nebude mít schopnost si vybudovat, respektive udržet svou tzv. resortní (firemní) paměť.
Zákon o znalcích nejspíše splní svou represivní funkci. Zůstává však otázkou, jestli je to to hlavní, co výkonná a soudní moc potřebuje. Příslušné soudy před novelou byly alespoň orgánem, který aktivně využíval služeb znalců, Soudy znaly své potřeby a měly zpětnou vazbu od znalců, spolu s policií jsou největšími odběrateli znaleckých posudků. Ministerstvo je znalcům vzdáleno, zkušenost má se znaleckými ústavy, právnickými osobami, ve kterých však stejně pracovali fyzické osoby – znalci. V zákoně o znalcích nám teritorialita zůstala pouze v okamžiku zadávání znaleckých posudků, a to jako povinnost orgánů veřejné moci (nikoli ostatních zadavatelů). Nelze se zbavit dojmu, vycházeje z dosavadní podpory ministerstva spravedlnosti stávajícím znalcům, že o partnerství nepůjde. Přitom partnerství je tak důležité pro fungování spolupráce.
Pozastavit se lze i nad tím, proč není vůbec slyšet obava největších zadavatelů znaleckých posudků, kterými jsou soudy a policie. Již před účinností nového zákona o znalcích měly orgány veřejné moci problém v přibrání nebo ustanovení znalce v právních věcech. Lze očekávat, že v novém roce to rozhodně nebudou mít snazší. Znalců postupně ubývá. V prosinci loňského roku se ztenčil seznam o 154 znalců, za posledních 15 let klesl počet znalců o 30 %.
Být znalcem by mělo znamenat určitou prestiž pro odborníka ve svém oboru. To se znalcům dlouhodobě nedaří a ministerstvu se to jeho přístupem nepodaří též. Motivací pro znalce může být působení v odborně zajímavých oblastech které je potřebné řešit v rámci jednotlivých druhů řízení. Tato motivace však musí být dostatečně silná, aby měl výkon znalecké činnosti pro odborníky smysl, žádnou jinou totiž stát nenabízí.
Přejme si a věřme, že se jedná jen o porodní bolesti v aplikaci nového zákona o znalcích a v nepřipraveném zabezpečení ministerstva spravedlnosti. Sice jsem optimista tělem i duší, nespatřuji však nic pozitivního, čím bych mohl nás znalce povzbudit. Ale povzbuzení nemám ani pro orgány veřejné moci a pro účastníky řízení také ne.

Popřeji Vám, nejenom v tomto roce, pevné zdraví, to nejdůležitější a nejcennější co můžeme mít.

Leoš Klimt